04 Dec 2010 | Neros | Sta jen pochopit pro II - Pomsta
Položím vám sérii otázek. Odpověď na ně musíte hledat ve svém srdci (a taky hlavě, popřípadě v hluboké historii prohlížeče.). Blanch, doufám, že nebudeš litovat toho, žes mi odpověděla 
Pamatujete si ještě?
Čumíte, co?
Nechcete se přidat?
A o co vlastně jde?
Poděkujme teď všichni pivnici Pegas... *a sborově děkujeme až do dna*
A/N Blanch: chce si někdo vzít další díl?
Pamatujete si ještě?
Čumíte, co?
Nechcete se přidat?
A o co vlastně jde?
Poděkujme teď všichni pivnici Pegas... *a sborově děkujeme až do dna*
A/N Blanch: chce si někdo vzít další díl?
Neville spěchal Bradavickými chodbami. Jeho ploché nohy aritmicky pleskaly o kamenou podlahu. Aritmicky proto, že jeho penis ještě zcela neopustil erektivní stav a tak se mu blbě chodilo, když si kolenem dráždil přirození. O kamenou podlahu proto, že celé Bradavice, krom loučí, ohně a několika mála věcí (jako jsou profesoři, toasty, máslo a hůlky) byly postaveny z kamene.
Nicméně, jak už bylo řečeno, Neville spěchal a v hlavě se mu rodila úžasná představa, zahrnující krajky, tlumené červené světlo, rudá, chlupatá pouta a v nich uvězněného Draca Malfoye...
Pravá noha najednou vystřelila o něco rychleji a dříve, než levá- Longbottom ale taktak nabyl ztracenou rovnováhu a dále už jen kulhal.
Věděl, že až si jednou zlomí nohu, se sháněním dlahy nebude problém. Bude třeba akorát sehnat Draca.
„Ty netušíš... ty nevíš... já... já ti to vrazím... teda vrátím... A vlastně proč ne? Vrazím ti to zadku, abych ti vrátil, jak moc jsi se mnou vyjebal...“
Toporná (či snad ztoporná?) chůze vypadala opravdu komicky.
Při pohledu do neobvykle naštvaného obličeje chlapce (jehož nejlepším přítelem bývala žába) ale paní Norissová, která rutinně kontrolovala chodby, ztuhla.
Filch ráno vyváděl, že se vrátil bazlišek.
Podle Plánku byl Draco na tom nejvhodnějším místě....
Slečna Abottová se probudila, svázaná a zmatená.
Nad ní klečel slavný Harry Potter. Měl na sobě lékařský plášť a tak Hannah pojala podezdření, že se jedná o sen, či halucinaci. Byť si nebyla tak docela jistá, jestli by se Potter v jejích představách tvářil tak ztrhaně.
„Ztratila hodně krve, ale znova nabírá vědomí...“ Mrzimorská studentka si usmyslela, že se skutečně jedná o sen. Vždyť vědomí se nenabírá do věder, jako voda... takovou hovadinu může říct jen snová bytost.
„To nevadí, pane doktore... já mám vážně pocit, že mám rakovinu varlat!“
„Ale vždyť jsem vám je prohmatával už osmkrát... a prostatu jsme také kontrolovali... nemluvím o opakovaném výtěru...“
„Tak v tom případě jsem asi zdravý, že?“
„Ano, pane, jste. Teď... co s ní uděláme?“
„Nejdříve ji využijeme k tomu, kvůli čemu tu je. A pak ji zabijeme, aby nic neprozradila.“
„To si děláte srandu, že jo??“
„Ale co vás nemá, chlapče... A vůbec, vyndejte si konce toho stretoskoku, či jak se to jmenuje, z uší. Každý ví, že patří do nosu. Akorát se pak hůř domluvíme.“
„O čem se chcete bavit?“
„O vaší kariéře... vždyť... když se probudí a někam napíše, co tu viděla a že toho viděla hodně... je s vámi konec, Pottere. O takového bystrozora nikdo nestojí. A na policistu, nebo i jen doktora nemáte dostatečnou praxi. Pottere, přemýšlejte... vím, že je to pro vás nesmírně obtížné, ale... když ona bude žít, váš život bude stát za houby a skončíte jako Moody, zahrabaný kdesi na dně vlastní truhly v hromadě starých fuseklí.“
Hannah viděla, že se Potterovi bolestně zkřivila tvář. Kdesi četla, že když ho zabolí jizva, je na blízku Vy-víte-kdo. Dostala strach. Netušila, že to se jen Harry snažil přemýšlet.
„Máte pravdu, asi ji... asi ji budeme muset zabít.“
„Fajn, při té příležitosti z té kozy vypreparujeme něco bezoáru.“ Snape byl rád, že Pottera nenapadla možnost, že by při nejhorším mohl začít šlapat chodník. Nechtělo by se mu za sex s ním dávat tolik peněz. Zvlášť, když toho tupého smrada mohl kdykoli donutit dělat cokoli co chtěl.
Cosi v hábitu, odloženém na skříni, která ležela na lustru, který byl nedbale pohozený v koutě, zapraskalo. Potter, který ještě nevysunul stetoskop z patřičných otvorů (uší) si jednak pomyslel, že pěkně řádili a druhak ho napadlo, že to tu nemá co dělat. Nenápadně se tedy kradl (tak nenapádně, jak to jde pouze v krajkových tangách kombinovaných s lékařským pláštěm) k záhadné krabičce, uschované kdesi v hromádce Sevyho oblečení.
Severus Snape zatím trpěl obvyklým neduhem u světozločinců a to tím, že vysvětloval Hannah Abottové svůj ďábelský plán. Ta si říkala, že to vůbec nedává smysl, že je v tom až příliš mnoho hygienických potřeb a pořád nechápala, co má znamenat Potter v lékařském hávu (při Vykládání snů nikdy nedávala pozor). Ten pro změnu vůbec nedával pozor, co Severus říká, ačkoli by mu to usnadnilo pozdější běhání po Bradavicích...
Místo toho nadzvedl Snapeův podvazkový pás a tam byla vojenská vysílačka. Vzhledem k tomu, že Harry Potter je, jaký je, nepřemýšlel nad tím, kde se vzala a jakto, že funguje v Bradavicích (a tudíž neocenil skvělé kouzlo Prince dvojí krve, které to umožňovalo), ale zato začal okamžitě dávat pozor, co kdo na opačné straně říká.
„Sakra... přestaňte už s tím sexem! Mýdlo nedostatečně klouže, opakuju: Mýdlo nedostatečně klouže.“
„Je třeba použít indulonu.“ Zašeptal Potter do vysílačky znalecky.
„Doháje, co to melete? Ručníku, potřebuji vytřít trochu svinčíku.“
„Máš používat kondom.“ Ano... Harry Potter zná a ví, co je dobré pro Vás a Vaše tělo.
„No doprdele už, Ručníku, vzpamatujte se...“ Povědomý hlas z vysílačky se odmlčel. „No nic, až se vám krev nahrne zpět do hlavy, hlaste se na kanálu osm.“
Potter si založil vysílačku za pás a zvedl ruku, jestli může jít na záchod. Snape chtěl již automaticky zkontrolovat kotlík, jestli je alespoň umytý po nezdařeném pokusu, ale zarazil se a s úsměvem řekl: „Běž, chlapče.“
Ani si nevšiml, že Chlapec s jizvou šel do špatných dveří. Do těch, které vedly na chodbu.
„No tááák, Draco, otevři ty dveře... prosíííím! Víš, že ti neublížím...“ Žadonil Neville, nalepený na kartonové dveře kabinky.
„A nepůjdu! Ty bys mě beztak chytil a někam odvlekl.“ Prohlásil Draco. V poslední době se už velice špatně kontroloval a tak pokrčil ruku, ve zvláštním gestu, které všude na světě znamená "Hošane".
„Budu na tebe hodný, slibuju, Draco. Půjdeme k paní Pacinkové a já ti budu vkládat do úst tu její úžasnou šlehačku... jazykem...“ Ztopořený úd praštil do dveří, až panty zapraštěly.
Draco Malfoy, který ze strachu stál na záchodvé míse... no, víte... on totiž... teda... no... ono se to strašně blbě říká, ale Draco Malfoy kníkl. Úplně jako krtek.
To mi tak připomíná...
Šimon a Matouš spolu trávili příjemné chvíle. Večer se skvěle vydařil, vyšli si spolu na vycházku Šimonovými chodbami a oba se náramně bavili. Jejich čumáčky se nenápadně střetly v okamžiku, kdy se oba rozhodli ulovit tu stejnou žížalu. Každý ji chtěl ale chytit pro toho druhého. Když se jemné, hmatové vousky navzájem dotkly, krtci se zhluboka začichali do nosů... U nich je to něco jako dlouhý pohled do očí. Foukali na sebe navzájem jen lehce ohřátý vzduch tak dlouho, že žížala stačila uprchnout. Nevěděla však, že pod Šimonovou norou jsou podivnější věci, než krtci s modré kalhotkami. Šimon s Matoušem chvíli seděli v temném tunelu a jejich packy se míjely, při cestě do kapsiček toho druhého.
Chtěli ze sebe ty modré kalhotkami strhnout, ale nešlo to. Nehodí se takové věci dělat na veřejnosti. Co by si pak o vás žížaly pomyslely? Krtci vzrušeně odspěchali do Šimonovy postele. A předtím, než se jim oboum začaly zdát krásné sny, zažili spolu úžasné věci.
Do jisté míry byly tyto odstavce pro příběh zcela nedůležité.
„Draco, proč tam vlastně ještě jsi?“ Zeptal se záludně Neville.
„A jak by se chcalo tobě, kdyby se ti někdo snažil dostat do kabinky, zatímco jsou ostatní volné? A vůbec! Do toho ti nic není! Přestaň si ho honit a vypadni!“
Nevillův zrychlený dech se postupně uklidňoval... Šlo to těžko i přes předcházející čísla s Ronem...
„Neville... proč... proč to všechno děláš?“
„To bys... to bys asi nepochopil...“
Nicméně, jak už bylo řečeno, Neville spěchal a v hlavě se mu rodila úžasná představa, zahrnující krajky, tlumené červené světlo, rudá, chlupatá pouta a v nich uvězněného Draca Malfoye...
Pravá noha najednou vystřelila o něco rychleji a dříve, než levá- Longbottom ale taktak nabyl ztracenou rovnováhu a dále už jen kulhal.
Věděl, že až si jednou zlomí nohu, se sháněním dlahy nebude problém. Bude třeba akorát sehnat Draca.
„Ty netušíš... ty nevíš... já... já ti to vrazím... teda vrátím... A vlastně proč ne? Vrazím ti to zadku, abych ti vrátil, jak moc jsi se mnou vyjebal...“
Toporná (či snad ztoporná?) chůze vypadala opravdu komicky.
Při pohledu do neobvykle naštvaného obličeje chlapce (jehož nejlepším přítelem bývala žába) ale paní Norissová, která rutinně kontrolovala chodby, ztuhla.
Filch ráno vyváděl, že se vrátil bazlišek.
Podle Plánku byl Draco na tom nejvhodnějším místě....
Slečna Abottová se probudila, svázaná a zmatená.
Nad ní klečel slavný Harry Potter. Měl na sobě lékařský plášť a tak Hannah pojala podezdření, že se jedná o sen, či halucinaci. Byť si nebyla tak docela jistá, jestli by se Potter v jejích představách tvářil tak ztrhaně.
„Ztratila hodně krve, ale znova nabírá vědomí...“ Mrzimorská studentka si usmyslela, že se skutečně jedná o sen. Vždyť vědomí se nenabírá do věder, jako voda... takovou hovadinu může říct jen snová bytost.
„To nevadí, pane doktore... já mám vážně pocit, že mám rakovinu varlat!“
„Ale vždyť jsem vám je prohmatával už osmkrát... a prostatu jsme také kontrolovali... nemluvím o opakovaném výtěru...“
„Tak v tom případě jsem asi zdravý, že?“
„Ano, pane, jste. Teď... co s ní uděláme?“
„Nejdříve ji využijeme k tomu, kvůli čemu tu je. A pak ji zabijeme, aby nic neprozradila.“
„To si děláte srandu, že jo??“
„Ale co vás nemá, chlapče... A vůbec, vyndejte si konce toho stretoskoku, či jak se to jmenuje, z uší. Každý ví, že patří do nosu. Akorát se pak hůř domluvíme.“
„O čem se chcete bavit?“
„O vaší kariéře... vždyť... když se probudí a někam napíše, co tu viděla a že toho viděla hodně... je s vámi konec, Pottere. O takového bystrozora nikdo nestojí. A na policistu, nebo i jen doktora nemáte dostatečnou praxi. Pottere, přemýšlejte... vím, že je to pro vás nesmírně obtížné, ale... když ona bude žít, váš život bude stát za houby a skončíte jako Moody, zahrabaný kdesi na dně vlastní truhly v hromadě starých fuseklí.“
Hannah viděla, že se Potterovi bolestně zkřivila tvář. Kdesi četla, že když ho zabolí jizva, je na blízku Vy-víte-kdo. Dostala strach. Netušila, že to se jen Harry snažil přemýšlet.
„Máte pravdu, asi ji... asi ji budeme muset zabít.“
„Fajn, při té příležitosti z té kozy vypreparujeme něco bezoáru.“ Snape byl rád, že Pottera nenapadla možnost, že by při nejhorším mohl začít šlapat chodník. Nechtělo by se mu za sex s ním dávat tolik peněz. Zvlášť, když toho tupého smrada mohl kdykoli donutit dělat cokoli co chtěl.
Cosi v hábitu, odloženém na skříni, která ležela na lustru, který byl nedbale pohozený v koutě, zapraskalo. Potter, který ještě nevysunul stetoskop z patřičných otvorů (uší) si jednak pomyslel, že pěkně řádili a druhak ho napadlo, že to tu nemá co dělat. Nenápadně se tedy kradl (tak nenapádně, jak to jde pouze v krajkových tangách kombinovaných s lékařským pláštěm) k záhadné krabičce, uschované kdesi v hromádce Sevyho oblečení.
Severus Snape zatím trpěl obvyklým neduhem u světozločinců a to tím, že vysvětloval Hannah Abottové svůj ďábelský plán. Ta si říkala, že to vůbec nedává smysl, že je v tom až příliš mnoho hygienických potřeb a pořád nechápala, co má znamenat Potter v lékařském hávu (při Vykládání snů nikdy nedávala pozor). Ten pro změnu vůbec nedával pozor, co Severus říká, ačkoli by mu to usnadnilo pozdější běhání po Bradavicích...
Místo toho nadzvedl Snapeův podvazkový pás a tam byla vojenská vysílačka. Vzhledem k tomu, že Harry Potter je, jaký je, nepřemýšlel nad tím, kde se vzala a jakto, že funguje v Bradavicích (a tudíž neocenil skvělé kouzlo Prince dvojí krve, které to umožňovalo), ale zato začal okamžitě dávat pozor, co kdo na opačné straně říká.
„Sakra... přestaňte už s tím sexem! Mýdlo nedostatečně klouže, opakuju: Mýdlo nedostatečně klouže.“
„Je třeba použít indulonu.“ Zašeptal Potter do vysílačky znalecky.
„Doháje, co to melete? Ručníku, potřebuji vytřít trochu svinčíku.“
„Máš používat kondom.“ Ano... Harry Potter zná a ví, co je dobré pro Vás a Vaše tělo.
„No doprdele už, Ručníku, vzpamatujte se...“ Povědomý hlas z vysílačky se odmlčel. „No nic, až se vám krev nahrne zpět do hlavy, hlaste se na kanálu osm.“
Potter si založil vysílačku za pás a zvedl ruku, jestli může jít na záchod. Snape chtěl již automaticky zkontrolovat kotlík, jestli je alespoň umytý po nezdařeném pokusu, ale zarazil se a s úsměvem řekl: „Běž, chlapče.“
Ani si nevšiml, že Chlapec s jizvou šel do špatných dveří. Do těch, které vedly na chodbu.
„No tááák, Draco, otevři ty dveře... prosíííím! Víš, že ti neublížím...“ Žadonil Neville, nalepený na kartonové dveře kabinky.
„A nepůjdu! Ty bys mě beztak chytil a někam odvlekl.“ Prohlásil Draco. V poslední době se už velice špatně kontroloval a tak pokrčil ruku, ve zvláštním gestu, které všude na světě znamená "Hošane".
„Budu na tebe hodný, slibuju, Draco. Půjdeme k paní Pacinkové a já ti budu vkládat do úst tu její úžasnou šlehačku... jazykem...“ Ztopořený úd praštil do dveří, až panty zapraštěly.
Draco Malfoy, který ze strachu stál na záchodvé míse... no, víte... on totiž... teda... no... ono se to strašně blbě říká, ale Draco Malfoy kníkl. Úplně jako krtek.
To mi tak připomíná...
Šimon a Matouš spolu trávili příjemné chvíle. Večer se skvěle vydařil, vyšli si spolu na vycházku Šimonovými chodbami a oba se náramně bavili. Jejich čumáčky se nenápadně střetly v okamžiku, kdy se oba rozhodli ulovit tu stejnou žížalu. Každý ji chtěl ale chytit pro toho druhého. Když se jemné, hmatové vousky navzájem dotkly, krtci se zhluboka začichali do nosů... U nich je to něco jako dlouhý pohled do očí. Foukali na sebe navzájem jen lehce ohřátý vzduch tak dlouho, že žížala stačila uprchnout. Nevěděla však, že pod Šimonovou norou jsou podivnější věci, než krtci s modré kalhotkami. Šimon s Matoušem chvíli seděli v temném tunelu a jejich packy se míjely, při cestě do kapsiček toho druhého.
Chtěli ze sebe ty modré kalhotkami strhnout, ale nešlo to. Nehodí se takové věci dělat na veřejnosti. Co by si pak o vás žížaly pomyslely? Krtci vzrušeně odspěchali do Šimonovy postele. A předtím, než se jim oboum začaly zdát krásné sny, zažili spolu úžasné věci.
Do jisté míry byly tyto odstavce pro příběh zcela nedůležité.
„Draco, proč tam vlastně ještě jsi?“ Zeptal se záludně Neville.
„A jak by se chcalo tobě, kdyby se ti někdo snažil dostat do kabinky, zatímco jsou ostatní volné? A vůbec! Do toho ti nic není! Přestaň si ho honit a vypadni!“
Nevillův zrychlený dech se postupně uklidňoval... Šlo to těžko i přes předcházející čísla s Ronem...
„Neville... proč... proč to všechno děláš?“
„To bys... to bys asi nepochopil...“
Poet Koment: 0
Komentujc
Prozatm dn koment!
Peteno: 580x | Moje zobrazen: 1x | Online ten: 0
Obrázek: Woshibbdou | layout vytvořila Blanch.
Obsah těchto stránek není vhodný osobám mladším osmnácti let © 2002 - 2011.
Obsah těchto stránek není vhodný osobám mladším osmnácti let © 2002 - 2011.